Ženy
ŽENY...
akta-x
Strašidelné příběhy
PODIVNÝ SKLEP
Já, můj bratr a kamarádka Helena jsme byli venku u nás za domem. Neměli jsme co dělat, a tak jsme se šli strašit do sklepa. Byly tam probourané zdi. Za jednou zdí byl výtah a to znamenalo, že jsme byli už v dalším chodě. Já jsem šla za Helenou a můj brácha byl vedle mě. Najednou Helenu chytla něčí červená ruka! Vypadala to, jako by ta ruka byla od krve. Viděla jsem to přesně, protože jsem stála za ní. Všichni jsme strašně zakřičeli a utekli ven. Ze sklepa vyběhla černá kočka. Řekli jsme si, že to někomu řeknem. Učinili jsme tak, ale nikdo nám neuvěřil.
VĚZEŇ
Byla jsem na táboře a jako každý rok byla stezka odvahy. S kamarádkami jsme se objaly a s některýma klukama jsme si dali pusu "pro štěstí". Klepala jsem se jako štěně. Cestou jsem potkala 3 vedoucí a jednoho instruktora. Najednou mě cosi chytlo a táhlo za nohu. Vyvlékla jsem se. Když jsem se otočila, ta osoba byla v černém, takže jsem nespatřila její tvář. Zapištěla jsem a utíkala. Chvíli běžela za mnou! Na konci lesa jsem hned běžela za kamarádkou a zeptala se jí, kolik potkala vedoucích. Ona, že prý čtyři. "Ale, kdo teda byl ten pátý?" Myslela jsem, že to byl jeden z žertů Lukáše, ale druhý den jsem se dozvěděla, že v našem okolí se pohyboval včera večer uprchlý vězeň.
STŘELNICE
Jednoho letního večera jsme s kamarádkou Bárou stanovaly. Byl úplněk. Řekly jsme si, že si uděláme bojovku. Tak jsme šly do střelnice. Přesně před 30 lety se tam stala vražda. Říká se, že se tam jeden pán zbláznil a v amoku zastřelil všechny lidi, co tam byli, včetně sebe. Od té doby nebyla střelnice provozu. Vždycky byla uzamčená a my lezly oknem. Ten den však byla odemčená. Vešly jsme dovnitř, rozsvítily jsme a šly do vedlejší místnosti. Najednou se ozvala rána. Začalo pršet. Začaly se ozývat strašidelné zvuky. Zjevilo se tam 10 lidí. Došlo nám, že ten pán zabil skutečně 10 lidí, včetně sebe. Všechno do sebe zapadalo přesně tak, jak mi vyprávěl děda. Ty osoby se k nám přibližovaly, byly blíž a blíž. Obě jsme se klepaly strachy. Plížily jsme se ke dveřím, ale byly zamčené. Jedna z těch osob vytáhla zbraň, kterou se střílelo, namířila na nás a vyšla rána. V tu chvíli vše zmizelo, rozsvítilo se a přestalo pršet. Doma jsme to řekly jen dědovi. Věděl přesně, co se stalo, protože nám k tomu řekl: "Jen jediný člověk to přežil a to jsem já!"
STRAŠLIVÁ PŘEDPOVĚĎ
Paní Marie seděla na gauči ve svém rozlehlém bytě a zamyšleně hleděla před sebe. Najednou někdo zaklepal na dveře. Mrkla a hodiny: bylo už po desáté večer - kdo by tak pozdě mohl jít na návštěvu? Asi to bude ta střelená sousedka, zřejmě si ve zmatku opět zabouchla dveře. Stává se jí to tak často, že u paní Marie nechala dokonce náhradní klíč od svého bytu. Když paní Marie otevřela, stála ale přede dveřmi tajemná žena. Pohlédla paní Marii hluboce do očí a hrůzou ustoupila o krok vzad. Paní Marii její chování udivilo a zeptala se, co si madam přeje. Neznámá jako v transu odpověděla: "Brzy vám odejde někdo blízký!" Paní Marie v šoku přibouchla dveře. O týden později měl její syn nehodu na motorce, a v důsledku četných poranění zemřel...
POMOC ZE ZÁHROBÍ
Loni v zimě jsem cestou ze školy potkala starší ženu, která se upřeně dívala do země. Doma jsem si lehla do postele, zavřela oči a ihned usnula. Po chvíli mě probudil zvuk našeho domovního zvonku. Rychle jsem vyskočila z postele a běžela otevřít, když jsem za dveřmi uviděla tu samou ženu! Sebrala jsme v sobě všechnu odvahu a zeptala se jí, kdo je a co potřebuje. Najednou jsem v ní ale poznala naši sousedku, která zemřela, když mi bylo 5 let. V tu chvíli se prudce zabouchly dveře a já se skácela k zemi. Když jsem se probrala, stála u mě moje mamka a vyprávěla mi, co se stalo. Prý slyšela, jak někdo buší na dveře, a tak vyběhla ke schodům, kde jsem ležela. Naše sousedka, která je už dávno po smrti, mi tak zachránila život, protože jinak bych venku určitě umrzla.
CESTA HRŮZY
Asi před třemi měsíci se mi stala dost neuvěřitelná věc. Slíbila jsem svojí kámošce, že se s ní pojedu podívat za její prababičkou, která žije na vesnici. A protože je to 5 km od místa, kde bydlíme, rozhodly jsme se, že pojedeme na kole. Cestou se nám ale děly zvláštní věci. Nejprve mi spadl řetěz, pak se kámošce udělalo mdlo, a tak jsme musely zastavit a chvíli počkat. Ve finále jsem jako naschvál najela na nějaký střep a píchla jsem, takže zbytek cesty jsme musely dojít pěšky. Celou dobu jsme si stěžovaly, že se to snad může stát jenom nám. Cestu, kterou bychom za normálních okolností měly za dvacet minut za sebou, jsme šly téměř dvě hodiny, a to v šíleném vedru. Když jsme konečně dorazily, tak jsme viděly, jak před domem stojí policie a jak odvádějí nějakého muže a vyděšenou prababičku. Od ní jsme se dozvěděly, že se k ní domů vloupal nějaký muž a chtěl po ní všechny peníze a cennosti. Byl ozbrojený, a tak jsme prý měly velké štěstí, že jsme dorazily o něco později. Jinak by to podle policie mohlo dopadnout dost špatně. A tak se teď ptám, co bylo to, co nás cestou zdrželo??? Náhoda, nebo nějaký náš anděl strážný?
Související články
jak naštvat učitele?
Jak naštvat učitele???
Související články
kutálející míčky
♥Zaměřte se na jeden míček:-D♥Je to fakt psycho:-D
ICQ
ICQ
Výte s kým si píšete přes ICQ...??? většinou Vám napíše že je krásný blonďatý a už měl 3 holky a nejraději sportuje...
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
FUN obrázky
FUN obrázky
Kdo si dá toust??
Svatba
Svatba.......ANO či NE ?!!
Svatební šaty
Doplňky
Svatební kytice
Snubní prstýnky
Svatební dorty
Související články
Láska
Láska
Co je to vlastně láska ???
Přemýšleli jte někdy o tom co je to vlastně ta LÁSKA??...já mockrát a myslím, že v tomhle článku jsem našla aspoň částečnou odpověď.
Ale co je vlastně láska? Je to jen jakési slovo,teré někdo vymyslel z dlouhé chvíle? Můžeme si vybrat, do koho se zamilujeme? Je láska jen dočasné poblouznění? Mnoho básníků píše o lásce, ale může se jim podařit vyjádřit, co je láska? Mohou lásku vyjádřit jen zamilovaní? Musí se zamilovat každý, nebo jsou i lidé, kteří lásku nepoznali? Tolik otázek pro jedno slovo, jeden cit a snad nikdo nedokáže s určitostí odpovědět.
Co dokáže láska ???
V jedné malé vesničce žila silně věřící rodina. Otec, matka a dvě dcery. Starší, Hana chtěla být jeptiškou, jedinou osobou, kterou milovala byl Bůh. Mladší dcera se jim takříkajíc moc nepovedla. Jmenovala se Marie, do kostela chodila jen proto, že musela, v Boha nevěřila a ráda se bavila s chlapci. Vůbec nebyla stydlivá a často její flirty dospěly hodně daleko, zkrátka už se nemohla vdávat s věnečkem na hlavě, ale ještě nikdy se nezamilovala, užívala si života a mládí.
Jednoho letního slunečného dne se do vesnice přistěhoval nový kněz. Byl velice mladý. Když ho Marie poprvé uviděla, povzdechla si: "Škoda, že je kněz..." Byl totiž velice pohledný.
Marie začala chodit pravidelně do kostela a začala se zpovídat. Zjistila, že si sním velice dobře rozumí, jako s nikým jiným. Jeho civilní jméno bylo Petr. Někdy mu tak mohla říkat, protože i on si s ní velice dobře rozuměl. I když si to moc nepřipouštěla, byla velice chytrá a Petr jí radil, ať jde do města studovat, ale jelikož na vesnici nebylo potřeba umět číst a psát, většina lidí byla negramotná. Petr jí to vše naučil a půjčoval jí své knihy. Byla velice učenlivá, ale nechtělo se jí pryč z vesnice. Petr by jí chyběl.
Jednou, když seděli při západu slunce u řeky a povídali si o knihách, Petr řekl: "Maruško, měla by si jít studovat. Jsi velice chytrá a učenlivá a když dostuduješ, najdeš si ve městě nějakou dobře placenou práci abys mohla zaopatřit svoji budoucí rodinu." "Já vím, že bych asi měla, možná to bude lepší, protože se ti asi nebude líbit to, co ti teď řeknu. Já tě miluji a vím, že jsi dal slib Bohu, který nemůžeš porušit a tak bude lepší, když opravdu odjedu." Odešla a z očí se jí valily slzy, byla nešťastná a celou noc probrečela. Když odcházela, Petr začal plakat. Byl zoufalý, toho co mu řekla se bál. On ji také miloval. Nevěděl, co má dělat, přece nemůže porušit boží slib. Ale bylo to silnější než on. Rozhodl se. Nemůže jí nechat odjet.
Marie se připravovala na odjezd. Byla bledá a uplakaná. On také. Od té doby, co mu vyznala lásku spolu nepromluvili. Když už měla věci naložené v kočáře a chystala se odjet, přiběhl Petr a volal: "Maruško, počkej! Musím ti něco říci!" Maruška chvíli váhala, ale nakonec na něj počkala. "Maruško, nesmíš odjet! Hodně jsem přemýšlel. Vzdám se úlohy kněze. Je mi jedno, jak se na mě budou ostatní lidé dívat, hlavně když budu s tebou. Miluji tě!" Marie nevěděla, co na to má říci, ale než ji něco napadlo, začal ji líbat...
Petr se podle slibu vzdal kněžských povinností a oženil se s Marií. Mnoho věcí se tím změnilo. Její rodina jí zavrhla a lidé z vesnice též. Proto se přestěhovali do města, kde byli šťastní...
Obrázky :
Je to pravda ??? Posuďte samy :-D
Někdy přežije i tu nejhorší záplavu
Někdy je stará a zanedbaná
Někdy má před sebou dlouhou tůru
Někdy se jí bojíme
Někdy nemá meze
Někdy bývá matující
Ale vždy si najde skulinku a protlačí se na vrch
A pak jen kvete a je krásná ...
Ale někdy si kvůli ní ubližujeme, proč?
Zakázaná láska :
Související články
Testy
Testíky
Klikněte na tyhle stránečky:http://www.poradna-lasky.cz/testy/index_new.php
http://www.blby.nazory.cz/obsah/mericlasky/laska.htm