TITANIC... Nejmodernější a nejkrásnější parník, jehož první plavba ze Starého do Nového světa skončila srážkou s ledovcem a ztrátou 1 523 lidských životů. Kdyby tuto loď nepostihla jedna z největších katastrof v historii námořní plavby, pak by její jméno dodnes mnoho znamenalo, i když ze zcela jiných důvodů. Žádná jiná loď té doby se nemohla s Titanikem srovnávat co do přepychu vybavení a všestranného komfortu pro pasažéry. Titanic předčil všechny i co do velikosti. Jeho zařízení a motory, stejně jako celkové pojetí konstrukce, to všechno bylo na vrcholné úrovni. Nic lepšího se v tehdejší době nedalo pořídit.
Kdyby Titaniku bylo souzeno prožít předurčenou normální dobu životnosti, po právu by dnes zaujímal místo v panteonu slávy po boku takových lodí, jakými byly nádherná a komfortní Mauretania, Aquitania, Europa, Queen Mary, Normandie, United States...
Po dobu krátké existence Titaniku se tímto zaoceánským parníkem pyšnili a byli na něj hrdi jeho majitelé, konstruktéři a stavitelé, ale i země, které ho považovaly za svého.
Během jeho jediné nedokončené plavby se propojily zdánlivě nepodstatné okolnosti a jejich nesprávné zhodnocení v jeden jediný smrtonosný řetězec. Varováním se nevěnovala patřičná pozornost. Prolnuly se nedostatky v zajištění bezpečnosti a v navigaci, což nevyhnutelně vedlo k tragickému konci.
Z trosek Titaniku se zrodily nové bezpečnostní předpisy, nové směrnice pro navigaci i pro samotné posuzování jednotlivých lodí a také nová pravidla pro ty, kdož se na nich plavili.
Titanic... Ještě za jeho existence se kolem něj začaly vytvářet mýty a legendy. Podnět k nim zadávali pasažéři a členové posádky oné historické plavby. Jeho ztroskotání okamžitě vyvolalo ovzduší fantazírování. V přebujelých představách tehdejších novinářů a spisovatelů se mísily skutečnosti a výmysly a to vše vyústilo do jakési změti příběhů. Tragédie byla opředena nimbem, který tenkrát i dnes komplikuje úsilí oddělit mystifikaci a skutečnost a stěžuje exaktní ověřování faktů.
Při zkoumání zkázy Titaniku se však musí věnovat odpovídající pozornost i těmto mýtům a výmyslům. Pravda, je jen málo zaoceánských lodí, o nichž by bylo známo tolik přesných faktů. Na druhé straně však neexistuje loď, jejíž historie by byla zatemněna tolika klamnými představami a u níž by vzniknuvší legendy tak tvrdošíjně přetrvávaly, díky právě onomu vyfabulovanému nimbu.
Titanic vstoupil do života 31. března 1909, kdy v loděnici postavili jeho kýl. Na vodu byl spuštěný 31. května 1911 a 10. dubna 1912 se vydal triumfálně na svou první plavbu. Svou existenci skončil v časných hodinách 15. dubna 1912, kdy jeho záď zmizela pod hladinou hvězdami ozářených studených vod severního Atlantiku.
Jméno Titanic však žije dál v představách, v nichž se mísí legendy a skutečnost.
Fotografie
Interiér
turecké lázně
turecké lázně
bazén na Titaniku, I. třída
jídelna v I. třídě
jídelna v I. třídě
jídelna v II. třídě
jídelna v III. třídě
interiér kabiny č. 57 (I. tř.) na palubě B
interiér kabiny č. 58 (I. tř.) na palubě B
interiér kabiny č. 59 (I. tř.) na palubě B
interiér kabiny č. 60 (I. tř.) na palubě B
Salónek s krbem v jednom z luxusním apartmá
jedno z luxusních apartmá v I. třídě
Typická kabina II. třídy
Obývací pokoj v salonní kabině na palubě C. V obdobném cestovali manželé Astorovi a Strausovi.
V uspořádání a vybavení luxusních kabin nového zaoceánského parníku byla patrná záliba jejich uživatelů v okázalém komfortu. Taková kabina na palubě B pro dva cestující a jejich sluhu stála tehdejších 300 liber (1 500 dolarů).
kuřácký salón I. třídy na pal. A
kuřácký salón II. třídy na pal. B
kuřácký salón II. třídy na pal. B
Vybavení kabin III. třídy bylo samozřejmě nesrovnatelně prostší. Poschoďové uspořádání postelí nebylo před první světovou válkou obvyklé.
Toto okno salónu I. třídy z lodi Olympic pomohlo při identifikaci skleněné výplně ve vraku Titaniku.
Přední Velké schodiště a vstupní hala I. třídy kryté skleněnou kopulí. Na čelní stěně slavné alegorické hodiny.
pařížská kavárna
francouzský restaurant la carte v I. třídě
čítárna a písárna v I. třídě
kormidelna zaoceánského parníku v roce 1912
tělocvična na člunové palubě
čítárna a písárna v I. třídě
Vrak
příď vraku s krápníky rzi
zábradlí na hrotu přídě
příď Titaniku
z dřevěné kormidelny zůstal jen sokl
Dálkově ovládaná aparatura robotu Robin pořídila záběr mřížové bariéry, která odděluje sklad č. 2 od dalších skladovacích prostor.
okno do luxusního apartmá I. třídy na člunové palubě
Mosazný podstavec kormidlového telemotoru Titaniku stojí vzpřímeně v prudkém světle ponornéhu člunu Nautile.
Kabely z předního stěžně Titaniku zakrývají nákladní palubní jícen č. 2. Na levé straně snímku je patrné zamlžení prostoru zvíženými usazeninami, způsobené pohybem ponorného člunu Nautile.
zející otvor vchodu k Velkému schodišti a ponorný člun Alvin
Zatímco ponorný člun Alvin stojí na člunové palubě, robot JJ nahlíží do jednoho z oken tělocvičny.
ponorný člun Alvin na vraku kapitánského můstku, robot JJ u strážního koše na zříceném předním stěžni
celkový pohled na vrak zádě
na tomto štítku se dá zřetelně přečíst 'I CLASS ENTRANCE' - vchod do první třídy
Okno do kabiny C 10 zůstalo nepoškozené
Navrstvené nečistoty a koroze jsou ve francouzské laboratoři pečlivě odstraněny elektrolýzou. Ruka andílka kdysi držela svícen u paty Velkého schodiště na palubě A.
zrezivělá hlavice na uchycení lodi v přístavišti
Toto okno salónu I. třídy z lodi Olympic pomohlo při identifikaci skleněné výplně ve vraku Titaniku.
Příď Titaniku pokrývají usazeniny a silná vrstva koroze.
Ponorný člun Nautile, vyzvedávaný na palubu lodi Nadir po zakončení exkurze 17. 6. 1993.
